Nadnárodní spolupráce přináší státům vedle povinností a zodpovědnosti zpravidla také řadu výhod. Česko je členem desítek až stovek mezinárodních organizací, institucí a sdružení, které kromě těch klíčových, jako je Evropská unie nebo Severoatlantická aliance (NATO) zahrnují mezivládní či nevládní specializované a regionální organizace v oblastech, jako je obchod, bezpečnost, zdraví, věda a technologie, humanitární pomoc, sport a další. Zorientujte se alespoň v některých z nich. Těch současných, i těch dřívějších.

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

11. 9. 2001 došlo ve Spojených státech amerických k teroristickým útokům, při nichž zemřely tisíce obyvatel. Přihlásila se k nim islamistická organizace al-Káida. Téma teroristických útoků se okamžitě dostalo do popředí zájmu také v evropské společnosti, a zesílilo vždy, když byl projev islamistického teroru v některé z evropských zemí v následujících letech zaznamenán. Toto období vyvrcholilo v roce 2017. Nebylo zdaleka prvním, kdy se o terorismu v Evropě hovořilo.

Konflikt na východní Ukrajině má mimo jiné i celosvětové hospodářské dopady. V Česku se bezprostředně projevil například skokovým zdražením pohonných hmot. Nejde o nic výjimečného – v minulosti došlo několikrát k vysokým výkyvům ceny ropy způsobeným vojenskými střety. Na druhou stranu, konflikt na Ukrajině nebyl jediným důvodem zvýšení ceny ropy na českých čerpacích stanicích. Nedostatečná nabídka ropy vůči poptávce byla způsobená jednak válkou a jednak oživením ekonomiky po útlumu v době covidové pandemie, během které domácnosti příliš neutrácely a firmy neinvestovaly.

12. března 1999 vstoupilo Česko do NATO (Severoatlantická aliance). Spolu s Polskem a Maďarskem se jednalo o první postkomunistické země, které se staly součástí tohoto mezinárodního vojenského paktu. Bylo to pouhých necelých 8 let poté, co zanikla vojenská integrace Varšavská smlouva, jejíž členem bylo Československo od roku 1955. Pro naši zemi z členství NATO vyplývají nejen práva a povinnosti, jde především o významnou geopolitickou změnu. O jaká práva a povinnosti konkrétně jde? A jak se tato změna geopolitické orientace projevuje například v souvislosti s aktuální válkou na Ukrajině?

Lidská populace v současnosti roste rychlostí přibližně jedné miliardy za 11 let. Podle prognóz se toto tempo v budoucnosti zpomalí, přesto je růst obyvatel v posledních 100 letech v kontextu lidské historie bezprecedentní. Stále častěji tak vyvstávají otázky typu Kolik lidí se na Zemi vejde? či Kolik miliard lidí dokáže Země ještě uživit? A tyto otázky jsou na místě – protože se týkají každého z nás. Přelidnění bude mít čím dál tím větší vliv na světové ekonomiky a na chování společnosti obecně, včetně etických a morálních otázek, pokud nenastane efektivní řešení.