V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

Čína byla po tří staletí nejlidnatějším státem světa, než ji v roce 2023 předběhla Indie. I tak v Číně žije 1,4 miliard obyvatel, což, pro představu, je více než ve všech státech Evropy a Severní Ameriky (včetně Mexika) dohromady. Čínská populace se rapidně rozrostla ve 20. století, ovšem již na přelomu 70. a 80. let nastavila čínská vláda opatření, která měla zpomalit demografický růst, jenž brzdil hospodářský rozvoj. Následná desetiletí tzv. politiky jednoho dítěte vedla k tomu, že Čína má v současnosti jednu z nejrychleji stárnoucích společností na světě.

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Občas zaslechneme, že někteří obyvatelé Spojených států amerických znají z Evropy jen pár států a třeba takové Česko ani nedovedou správně lokalizovat. Ale známe my všech 50 států USA? Nebo aspoň pár hlavních? Víme, kde leží, čím je ten který stát charakteristický, jaké má podnebí, jaké je jeho hlavní město, čím je zajímavá jeho historie? Zpravidla také moc ne. Přitom rozloha USA není moc odlišná od rozlohy Evropy. A nabízí toho také spoustu zajímavého.

Úrazy elektrickým proudem patří mezi ty nejzávažnější, jejich následky bývají často fatální. Uměli byste reagovat, kdybyste se stali svědky takové situace? Jak správně poskytnout první pomoc při zásahu osoby elektrickým proudem? Znalosti této problematiky se vám hodí ve škole, v domácnosti, v práci i na výletě. Úplným základem je ovšem prevence a dodržování bezpečnosti při práci s elektřinou. Pokud se ani tak nepodaří problémům předejít, je nezbytné vědět, jak se zachovat a jak pomoci.

Více k tématu také zde: egd.cz/skoly

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Sněhu nám v Česku v zimě v posledních letech (z dlouhodobého pozorování) padá méně a méně. Za zimními radovánkami tak musíme vyrazit do horských oblastí, kde je větší pravděpodobnost výskytu sněhu. Takzvanou sněžnou čáru v Česku nenajdeme – jedná se o hranici, nad kterou leží trvalá sněhová pokrývka po celý rok a tvoří se tam ledovce. V různých zeměpisných šířkách je položena v různé výšce. Například v Tibetu okolo 5 000 m, v Alpách nad 2 500 m, ale třeba v Zemi Františka Josefa již ve výšce 50 m. Tam o sníh a led nouze není.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové, které se přirozeně obnovují z lidského pohledu v rychlém časovém měřítku. Jejich podpora ve světové ekonomice, je i přes vysokou počáteční finanční nákladnost, nezbytná v kontextu výrazného nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře způsobeného spalováním fosilních paliv. Dlouhodobě se v lidské historii využívalo energie větru a vody. V moderní době jsou hlavním zdrojem energie z OZE hydroelektrárny. V posledních letech se zvyšuje také podíl solární a větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Stejně jako neobnovitelné zdroje energie (uhlí, ropa, zemní plyn, uran) mají i OZE své výhody a nevýhody. Jaké?

Dříve lidé používali sluneční čas, daný otáčením Země v průběhu dne vzhledem ke Slunci. S rozvojem dopravy a čím dál větším propojením světa však odlišný čas na každém místě začal být problematický, proto se přešlo na tzv. pásmový čas, tedy standardizovaný čas pro širokou oblast 15° okolo daného poledníku. V řadě zemí mírného pásu navíc existuje tzv. letní čas, jenž posouvá časté lidské aktivity do světlé části dne. Díky letnímu času máme v létě večer déle světlo a ráno se rozednívá o hodinu později, nežli by tomu bylo, kdyby platil běžný pásmový čas, který zažíváme od října do března.

11. 9. 2001 došlo ve Spojených státech amerických k teroristickým útokům, při nichž zemřely tisíce obyvatel. Přihlásila se k nim islamistická organizace al-Káida. Téma teroristických útoků se okamžitě dostalo do popředí zájmu také v evropské společnosti, a zesílilo vždy, když byl projev islamistického teroru v některé z evropských zemí v následujících letech zaznamenán. Toto období vyvrcholilo v roce 2017. Nebylo zdaleka prvním, kdy se o terorismu v Evropě hovořilo.

Počasí je tradičním tématem každodenního hovoru napříč všemi generacemi. Proč? Protože se nás bezprostředně týká a ovlivňuje například to, v čem se ráno vydáme do školy či do práce, nebo do jakých aktivit se pustit ve volném čase. Informace čerpáme často z předpovědi počasí a někteří z nás si vystačí pouze s piktogramem sluníčka nebo mráčku a číselným údajem o teplotě. Přesnější zprávy o počasí, které nás čeká však nabízí synoptická mapa i s tlakovými útvary a atmosférickými frontami, ze které můžeme rychle vyčíst charakter počasí i na několik dní dopředu.