V probíhajícím 21. století stojí lidstvo před výzvami, kterým dosud nečelilo. Jejich společným jmenovatelem je bezprecedentní počet obyvatel, jejichž potřeby a činnosti vedou k tradičním geopolitickým napětím a nově i ke klimatickým změnám. Která témata patří mezi nejpalčivější problémy našeho století? Některé z nich se nás týkají bezprostředně, některé z nich se nám zdají vzdálené. V následující aktivitě se seznámíte s některými z nich.

Za co všechno utrácíme? Každý jedinec i každá rodina má různé výdaje nejen v závislosti na svých příjmech, ale také podle toho, co pro sebe považuje za zbytné a co za nezbytné. Mezi nezbytné výdaje patří vedle potravin a nápojů především bydlení a energie, což je zpravidla nejvyšší položka ve výdajové struktuře. Český statistický úřad sleduje výdaje domácností, aby zjistil, jak lidé hospodaří s penězi a jak se jejich spotřeba mění v čase. Nám tyto informace mohou pomoci lépe plánovat rozpočet, pochopit hodnotu peněz a rozhodovat se odpovědněji o svých výdajích.

Důsledky změny klimatu vnímáme, když jsou Vánoce na blátě, když nám deštivé plískanice překazí lyžování, kvůli nedostatku vláhy trpí stromy před domem, nebo zmrznou předčasně rozkvetlé jahody na záhoně. Abychom zmírnili dopady klimatických změn, budeme se muset přizpůsobit a více přemýšlet o tom, jak organizovat aktivity v různých oblastech našeho života. S mnohými opatřeními se setkáváme již dnes. Pokud budeme zodpovědní vůči sobě a dalším generacím, mnohá z nich se brzy stanou samozřejmostí.

Britské impérium, kdysi největší říše v dějinách, ovlivnilo životy milionů lidí po celém světě. Jeho vzestup i pád byl spojen s událostmi, které měnily svět. Prostřednictvím vazeb kolonií na Spojené království se do mnoha zemí světa rozšířily např. anglická kultura, anglický právní systém (zvykové právo), tradiční sporty (např. kriket, ragby a fotbal), anglická měrná soustava, způsob vzdělávání či samotná angličtina. Existence britského impéria měla také negativní dopady, ať už šlo obecně o ekonomické vykořisťování, potlačování práv domorodých obyvatel, kulturní destrukci či asimilaci, či samotné vojenské represe a využívání otrocké práce.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v současnosti upřednostňovány kvůli jejich nízkému dopadu na životní prostředí a udržitelnosti. Oproti fosilním palivům, zejména uhlí, nevypouštějí škodlivé emise oxidu uhličitého, které přispívají ke změně klimatu. Uhlí je navíc omezený zdroj a jeho těžba má také devastující dopady na krajinu a zdraví lidí. Rok 2024 se má globálně stát prvním rokem s klesajícími emisemi z výroby energie. Jak tomuto trendu přispívá Česko? Můžeme se srovnávat s evropskými šampiony ve využití čistých energií, nebo zaostáváme?

Nadnárodní spolupráce přináší státům vedle povinností a zodpovědnosti zpravidla také řadu výhod. Česko je členem desítek až stovek mezinárodních organizací, institucí a sdružení, které kromě těch klíčových, jako je Evropská unie nebo Severoatlantická aliance (NATO) zahrnují mezivládní či nevládní specializované a regionální organizace v oblastech, jako je obchod, bezpečnost, zdraví, věda a technologie, humanitární pomoc, sport a další. Zorientujte se alespoň v některých z nich. Těch současných, i těch dřívějších.

Pokud současné a budoucí generace mají vyřešit otázky spojené s tím, jak budeme za několik let až desítek let zásobováni energiemi, je nutné energetickým zdrojům a energetickým řešením rozumět. Vhled do této problematiky nám umožní dělat lepší a moudřejší rozhodnutí v osobním životě i v našich komunitách. Energetická rozhodnutí vyžadují práci mnoha odborníků při řešení ekonomických, politických, environmentálních, sociálních a dalších faktorů. V této aktivitě bude patřit odborné posuzování a rozhodování žákům.

Mezi ekosystémy, které jsou viditelně zasaženy důsledky globální klimatické změny, jednoznačně patří korálové útesy. Opakující se tropické bouře s abnormálně teplou vodou v posledních letech například kriticky ohrožují životaschopnost korálových společenství Velkého bariérového útesu při pobřeží Austrálie. Co se vlastně pod hladinou tropických moří děje, že pestrobarevné ekosystémy blednou a ztrácejí svou tolik charakteristickou vitalitu?

V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

Čína byla po tří staletí nejlidnatějším státem světa, než ji v roce 2023 předběhla Indie. I tak v Číně žije 1,4 miliard obyvatel, což, pro představu, je více než ve všech státech Evropy a Severní Ameriky (včetně Mexika) dohromady. Čínská populace se rapidně rozrostla ve 20. století, ovšem již na přelomu 70. a 80. let nastavila čínská vláda opatření, která měla zpomalit demografický růst, jenž brzdil hospodářský rozvoj. Následná desetiletí tzv. politiky jednoho dítěte vedla k tomu, že Čína má v současnosti jednu z nejrychleji stárnoucích společností na světě.

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?