VYUŽITÍ VE VÝUCE
CÍL AKTIVITY:
Žáci se zorientují v časových pásmech různých částí světa a uvedou pozitiva či negativa změny času.
POSTUP:
1) Nejprve v rámci třídy diskutujte vlastní zkušenosti s přechodem zimního času na letní a naopak. O jaké konkrétní dopady jde? Které jsou vnímány spíše negativně a které spíše pozitivně?
2) Rozdělte třídu do skupin a každá vyhledá pásmový a místní čas pro jedno z měst: Dallas, New York, Londýn, Praha, Ostrava, Kašgar, Peking (v rámci zjednodušení jsou vybrána pouze města severní polokoule, použijte pásmový čas – tedy bez letního času, např. Čína jej nezavádí)
3) Výsledky diskutujte (rozdílný místní čas i v rámci jednoho státu, pásmový rozdílný pouze u států větší rozlohy – např. USA, ovšem existují i výjimky, např. Čína, kde je jednotný)
4) S pomocí internetu vyhledejte, jaký časový rozdíl je mezi Prahou a Sydney pro tři různá data: 25. července, 25. října a 25. ledna. Jak je možné, že jde o tři různé časy?
ŘEŠENÍ:
Dallas – pásmový čas 6.00 (UTC-6), místní čas 5.34
New York – 7.00 (UTC-5), 7.04
Londýn – 12.00 (UTC+0), 12.00
Praha – 13.00 (UTC+1), 12.58
Ostrava – 13.00 (UTC+1), 13.14
Kašgar – 20.00 (UTC+8, není letní čas), 17.02
Peking – 20.00 (UTC+8, není letní čas), 19.46
Praha vůči Sydney (25. červenec – o 8 hodin méně, 25. říjen – o 9 hodin méně, 25. leden – o 10 hodin méně)
ĆAS NA ZEMI
Dříve lidé používali sluneční čas, daný otáčením Země v průběhu dne vzhledem ke Slunci. S rozvojem dopravy a čím dál větším propojením světa však odlišný čas na každém místě začal být problematický, proto se přešlo na tzv. pásmový čas, tedy standardizovaný čas pro širokou oblast 15° okolo daného poledníku. V řadě zemí mírného pásu navíc existuje tzv. letní čas, jenž posouvá časté lidské aktivity do světlé části dne. Díky letnímu času máme v létě večer déle světlo a ráno se rozednívá o hodinu později, nežli by tomu bylo, kdyby platil běžný pásmový čas, který zažíváme od října do března.
MATEMATIKA:
Závislosti, vztahy a práce s dat – závislosti a data
Nestandardní aplikační úlohy a problémy – číselné a logické řady
ZEMĚPIS:
Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie – geografická kartografie a topografie
Regiony světa – modelové regiony světa
KDE VYUŽÍT:
K UČENÍ: vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ: vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení
DIGITÁLNÍ: získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu
KOMPETENCE:
