top of page

VYUŽITÍ VE VÝUCE

CÍL AKTIVITY:

Žáci se seznámí s častými mýty o klimatické změně a s pomocí relevantních informací použijí argumenty k jejich vyvrácení.

POSTUP:

Osm mnohokrát opakovaných mýtů o globálním oteplování je níže uvedeno na pravou míru. Pospojujte začátky vysvětlení s jejich koncem a ke každému připište číslo, ke kterému mýtu se váží. Zkuste vyhledat další informace pomocí relevantních internetových zdrojů.

Mýty o globálním oteplování:

1) „Globální oteplování je způsobeno sluneční aktivitou, nikoliv člověkem.“
2) „Globální oteplování není problém, všichni živočichové a rostliny se umějí přizpůsobit.“
3) „Globální oteplování není nic, čeho bychom se museli bát. I zdvojnásobení atmosférického CO2 bude mít za následek změnu povrchové teploty jen v řádu 1 °C nebo méně.“
4) „Globální oteplování nám nehrozí z prostého důvodu, že jsme na cestě do další doby ledové.“
5) „Poplašné zprávy o globálním oteplování jsou výmysly pěti stovek vědců, kteří vyvrací konsenzus většiny uznávaných kapacit.“
6) „Ledovce rostou a neustupují.“
7) „Sopky produkují daleko více CO2 než lidé. Lidské přičinění je okrajové a s globálním oteplováním proto kvůli sopkám stejně nic nenaděláme.“
8) „Lidský vliv není tak významný, aby ovlivnil světové klima.“

Vysvětlení mýtů A:

Někteří „skeptici“ popírající globální oteplování tvrdí,
že i při zdvojnásobení atmosférického CO2 bude mít za
následek změnu povrchové teploty jen v řádu do 1°C.

Vulkány produkují kolem 0,3 miliardy tun CO2 ročně.

Během posledních 35 let globálního oteplování vykazuje
sluneční aktivita trend mírného ochlazování.

I když existují ojedinělé výskyty rostoucích ledovců,
naprosto převažující celosvětový trend je ústup ledovců.

Velké množství případů hromadného vyhynutí v minulosti
je pevně spjato s globálními změnami klimatu.

Bližší průzkum vědeckých prací, údajně vyvracejících
lidskou vinu na globálním oteplování, ukazuje, že většina
vědců nic takového nedělá.

Starejme se o dopady globálního oteplování v příštích 100 letech.

Množství atmosférického CO2 roste o dvacet gigatun ročně.



Vysvětlení mýtů B:

Globální klima a působení Slunce jdou po opačných
drahách.

Ne o dobu ledovou někdy za víc než 10 000 let.

Nicméně, tak nízké hodnoty jsou v rozporu s mnoha
studiemi založenými na široké škále metod, včetně
paleoklimatických údajů z antarktických vrtů, přes 60 let
nepřetržitého měření CO2 na Havaji a všeobecně
uznávaných klimatických modelů.

Lidé vypouštějí ročně do atmosféry zhruba 40 Gt CO2 (což
odpovídá 11 gigatunám uhlíku). Dramaticky tak mění
složení našeho klimatického systému.

Hrstka prací, které skutečně tvrdí, že lidský podíl
na globálním oteplení vyvrátily, jen opakuje již dobře
odhalené mýty.

Protože současná změna klimatu je tak prudká, typický
způsob adaptace druhu (např. migrace) ve většině případů
jednoduše není možný. Globální změna je prostě příliš
všudypřítomná a nastává příliš rychle.

To je kolem 1 % lidských emisí CO2, které dosud stoupají,
v roce 2018 dosáhly 40 miliard tun za rok.

Ve skutečnosti se globálně rychlost tání zvyšuje
od poloviny sedmdesátých let 20. století.

ŘEŠENÍ:

1-Během-Globální; 2-Velké-Protože; 3-Někteří-Nicméně; 4-Starejme-Ne; 5-Bližší-Hrstka; 6-I když-Ve skutečnosti; 7-Vulkány-To je;
8-Množství-Lidé

Více k tématu:

Navštivte náš 

ESHOP

MÝTY O KLIMATICKÉ ZMĚNĚ

V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

ZEMĚPIS:
Životní prostředí – krajina; vztah přírody a společnosti

PŘÍRODOPIS:
Neživá příroda – půdy; podnebí a počasí ve vztahu k životu
Základy ekologie – organismy a prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:
Základní podmínky života
Vztah člověka k prostředí

KDE VYUŽÍT:

K UČENÍ: operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

KOMUNIKATIVNÍ: naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

OBČANSKÉ: chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky
na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

KOMPETENCE:

bottom of page