VYUŽITÍ VE VÝUCE
POSTUP:
Jak se liší riziko přírodních katastrof v Japonsku a v Česku? Data z WorldRiskReport 2022 hodnotí expozici, zranitelnost, schopnost okamžité reakce i dlouhodobou adaptabilitu. Vaším cílem je porovnat profily obou států a zamyslet se nad vlivem fyzicko-geografických i společenských faktorů na celkové riziko.
Vysvětlivky:
• Hodnoty jsou uváděny v procentech (0–100), tedy čím vyšší číslo, tím vyšší riziko.
• V tabulce jsou pro porovnání uvedeny i země na prvním a na posledním místě žebříčku.
• WorldRiskIndex: celková míra přírodních rizik
• Expozice: Jak je země vystavena přírodním hazardům (zemětřesení, tsunami, cyklony, povodně, sucho, zvyšování hladiny moře)?
• Zranitelnost: Jak citlivá je společnost na dopady katastrof (sociální, ekonomické a institucionální faktory)?
• Náchylnost: Jak snadno může společnost utrpět škody (zdravotní stav obyvatel, chudoba, infrastruktura)?
• Reakce: Jak je země schopna zvládnout krizi bezprostředně po katastrofě (záchranný systém, zdravotnictví, krizové řízení)? Pozor! Čím vyšší údaj, tím vyšší neschopnost reakce.
• Adaptabilita: Jak je země schopna dlouhodobě se přizpůsobit změnám (klimatická politika, vzdělání, investice, budoucí plánování)? Pozor! Čím vyšší údaj, tím vyšší neschopnost se adaptovat.
Úkol:
Vytvořte radarový (pavučinový) graf pro Japonsko a Česko. Do grafu zakreslete těchto 5 ukazatelů: expozici, zranitelnost, náchylnost, reakci a adaptabilitu.
Každá osa bude mít hodnoty 0–50%. Každý ukazatel znázorněte jinou barvou.
Otázky k interpretaci:
1. Nejdříve si zrekapitulujme, o jaká přírodní rizika se ve sledovaných zemích jedná: Ve studii WorldRiskIndex jsou u Japonska a Česka uváděna tato (v abecedním pořadí): extrémy počasí, povodně, sucho, tajfuny, tsunami, vichřice, vulkanická činnost, zemětřesení. U čtyř z nich je pro ČR riziko velmi nízké, naopak u Japonska vysoké. Která rizika to jsou? Uveďte hlavní příčiny.
2. Která země má větší plochu vybarvených výsečí? Co to znamená?
3. Proč má Japonsko vysokou expozici, ale nízkou zranitelnost?
4. Proč má ČR velmi nízkou expozici, ale relativně vyšší neschopnost adaptability?
5. Která z obou zemí je více ohrožena přírodními faktory?
6. Která země je více ohrožena sociálními faktory?
7. Co by se muselo změnit, aby byla Česko lépe připraveno na přírodní rizika do budoucnosti?
RIZIKO PŘÍRODNÍCH KATASTROF
Různé oblasti na světě mají odlišnou míru přírodního ohrožení. Zatímco v relativně klidném Česku jsou největším rizikem povodně či vichřice, japonské ostrovy jsou kvůli své poloze opakovaně vystavovány živelním pohromám s katastrofálními následky. Jejich příčinou jsou jak tektonické, tak klimatické podmínky. V průběhu staletí se však obyvatelé této země dokázali přírodním nebezpečenstvím přizpůsobit a účinně jim čelit.
FYZIKA:
Energie – formy energie
PŘÍRODOPIS:
Neživá příroda – Země; vnější a vnitřní geologické procesy; mimořádné události způsobené přírodními vlivy
ZEMĚPIS:
Regiony světa – světadíly, oceány, makroregiony světa
KDE VYUŽÍT:
K UČENÍ: vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
DIGITÁLNÍ: získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu
KOMPETENCE:
