O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Občas zaslechneme, že někteří obyvatelé Spojených států amerických znají z Evropy jen pár států a třeba takové Česko ani nedovedou správně lokalizovat. Ale známe my všech 50 států USA? Nebo aspoň pár hlavních? Víme, kde leží, čím je ten který stát charakteristický, jaké má podnebí, jaké je jeho hlavní město, čím je zajímavá jeho historie? Zpravidla také moc ne. Přitom rozloha USA není moc odlišná od rozlohy Evropy. A nabízí toho také spoustu zajímavého.

Úrazy elektrickým proudem patří mezi ty nejzávažnější, jejich následky bývají často fatální. Uměli byste reagovat, kdybyste se stali svědky takové situace? Jak správně poskytnout první pomoc při zásahu osoby elektrickým proudem? Znalosti této problematiky se vám hodí ve škole, v domácnosti, v práci i na výletě. Úplným základem je ovšem prevence a dodržování bezpečnosti při práci s elektřinou. Pokud se ani tak nepodaří problémům předejít, je nezbytné vědět, jak se zachovat a jak pomoci.

Více k tématu také zde: egd.cz/skoly

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Sněhu nám v Česku v zimě v posledních letech (z dlouhodobého pozorování) padá méně a méně. Za zimními radovánkami tak musíme vyrazit do horských oblastí, kde je větší pravděpodobnost výskytu sněhu. Takzvanou sněžnou čáru v Česku nenajdeme – jedná se o hranici, nad kterou leží trvalá sněhová pokrývka po celý rok a tvoří se tam ledovce. V různých zeměpisných šířkách je položena v různé výšce. Například v Tibetu okolo 5 000 m, v Alpách nad 2 500 m, ale třeba v Zemi Františka Josefa již ve výšce 50 m. Tam o sníh a led nouze není.