Dříve lidé používali sluneční čas, daný otáčením Země v průběhu dne vzhledem ke Slunci. S rozvojem dopravy a čím dál větším propojením světa však odlišný čas na každém místě začal být problematický, proto se přešlo na tzv. pásmový čas, tedy standardizovaný čas pro širokou oblast 15°okolo daného poledníku. V řadě zemí mírného pásu navíc existuje tzv. letní čas, jenž posouvá časté lidské aktivity do světlé části dne. Díky letnímu času máme v létě večer déle světlo a ráno se rozednívá o hodinu později, nežli by tomu bylo, kdyby platil běžný pásmový čas, který zažíváme od října do března.

11. 9. 2001 došlo ve Spojených státech amerických k teroristickým útokům, při nichž zemřely tisíce obyvatel. Přihlásila se k nim islamistická organizace al-Káida. Téma teroristických útoků se okamžitě dostalo do popředí zájmu také v evropské společnosti, a zesílilo vždy, když byl projev islamistického teroru v některé z evropských zemí v následujících letech zaznamenán. Toto období vyvrcholilo v roce 2017. Nebylo zdaleka prvním, kdy se o terorismu v Evropě hovořilo.

Počasí je tradičním tématem každodenního hovoru napříč všemi generacemi. Proč? Protože se nás bezprostředně týká a ovlivňuje například to, v čem se ráno vydáme do školy či do práce, nebo do jakých aktivit se pustit ve volném čase. Informace čerpáme často z předpovědi počasí a někteří z nás si vystačí pouze s piktogramem sluníčka nebo mráčku a číselným údajem o teplotě. Přesnější zprávy o počasí, které nás čeká však nabízí synoptická mapa i s tlakovými útvary a atmosférickými frontami, ze které můžeme rychle vyčíst charakter počasí i na několik dní dopředu.

Chudoba je sama o sobě velkým problémem pro skupiny obyvatel, které jí musí čelit. Navíc na sebe může vázat další problémy, které mohou zasáhnout celou společnost. Nemusí se jednat „pouze“ o ekonomickou zátěž pro státní rozpočet, jako jsou různé sociální přídavky, nebo podpora v nezaměstnanosti. Z nespokojenosti chudobou zasažených skupin obyvatel mohou plynout i dalekosáhlé společenské důsledky. Dají se chudoba a s ní spojené problémy vyjádřit čísly? Můžeme chudobu a z ní plynoucí důsledky zachytit na mapách?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové, které se přirozeně obnovují z lidského pohledu v rychlém časovém měřítku. Jejich podpora ve světové ekonomice, je i přes vysokou počáteční finanční nákladnost, nezbytná v kontextu výrazného nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře způsobeného spalováním fosilních paliv. Dlouhodobě se v lidské historii využívalo energie větru a vody. V moderní době jsou hlavním zdrojem energie z OZE hydroelektrárny. V posledních letech se zvyšuje také podíl solární a větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Stejně jako neobnovitelné zdroje energie (uhlí, ropa, zemní plyn, uran) mají i OZE své výhody a nevýhody. Jaké?