Úrazy elektrickým proudem patří mezi ty nejzávažnější, jejich následky bývají často fatální. Uměli byste reagovat, kdybyste se stali svědky takové situace? Jak správně poskytnout první pomoc při zásahu osoby elektrickým proudem? Znalosti této problematiky se vám hodí ve škole, v domácnosti, v práci i na výletě. Úplným základem je ovšem prevence a dodržování bezpečnosti při práci s elektřinou. Pokud se ani tak nepodaří problémům předejít, je nezbytné vědět, jak se zachovat a jak pomoci.

Více k tématu také zde: egd.cz/skoly

Dříve lidé používali sluneční čas, daný otáčením Země v průběhu dne vzhledem ke Slunci. S rozvojem dopravy a čím dál větším propojením světa však odlišný čas na každém místě začal být problematický, proto se přešlo na tzv. pásmový čas, tedy standardizovaný čas pro širokou oblast 15°okolo daného poledníku. V řadě zemí mírného pásu navíc existuje tzv. letní čas, jenž posouvá časté lidské aktivity do světlé části dne. Díky letnímu času máme v létě večer déle světlo a ráno se rozednívá o hodinu později, nežli by tomu bylo, kdyby platil běžný pásmový čas, který zažíváme od října do března.

Ať už s rodiči nebo i sami, jistě chodíte na nákupy. Všimli jste si, že se cena jednotlivých produktů (chleba, mléko, elektronika apod.) či služeb (kadeřnice, jízdné, kino apod.) mění? Někdy cenová hladina klesá, jindy, a to častěji, stoupá. Pokud stoupá, znamená to, že si za stejné množství peněz můžeme koupit méně věcí. Jinými slovy, kupní síla peněz v čase klesá. Tomuto jevu se říká inflace. Nižší inflace není problém. Daleko větší dopady na ekonomiku, hospodářství, a nakonec i na náš každodenní život, má vysoká inflace, kterou známe z posledních měsíců.

Je letní odpoledne a vy na nádraží ve městě čekáte na vlak. Jedete k babičce na venkov strávit část prázdnin. Netrpělivě vyhlížíte klimatizovaný vlak, protože slunce silně hřeje a horko sálá i z betonového nástupiště. Z okna během jízdy vidíte, jak se mění využití krajiny – od městského centra, přes předměstí s panelovými domy a průmyslovými areály až po zemědělskou krajinu s poli a lesy. Když vystoupíte v malé vesnici tvořené návsí s rybníkem a několika stromy, cítíte, že co do tělesné pohody je to zde mnohem příjemnější. Opustili jste totiž tepelný ostrov města.

Stále i dnes platí, že D1 je jediným dálničním spojením mezi Čechami a Moravou, mezi západem a východem, mezi Prahou a Brnem. Dálnice D1, která prochází mimo jiné Krajem Vysočina, spojuje dvě největší města republiky. Logicky nejvytíženější dopravní tepna Česka vyryla do krajiny nejen svou vlastní podobu, ale během desítek let své existence přinesla také řadu důsledků, které s ní přímo či nepřímo souvisejí. Pokud byste jeli z Prahy do Brna před dvaceti lety a měli čas sledovat ubíhající krajinu, naskytl by se vám odlišný obrázek. V čem by byl největší rozdíl?