Čína byla po tří staletí nejlidnatějším státem světa, než ji v roce 2023 předběhla Indie. I tak v Číně žije 1,4 miliard obyvatel, což, pro představu, je více než ve všech státech Evropy a Severní Ameriky (včetně Mexika) dohromady. Čínská populace se rapidně rozrostla ve 20. století, ovšem již na přelomu 70. a 80. let nastavila čínská vláda opatření, která měla zpomalit demografický růst, jenž brzdil hospodářský rozvoj. Následná desetiletí tzv. politiky jednoho dítěte vedla k tomu, že Čína má v současnosti jednu z nejrychleji stárnoucích společností na světě.

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

11. 9. 2001 došlo ve Spojených státech amerických k teroristickým útokům, při nichž zemřely tisíce obyvatel. Přihlásila se k nim islamistická organizace al-Káida. Téma teroristických útoků se okamžitě dostalo do popředí zájmu také v evropské společnosti, a zesílilo vždy, když byl projev islamistického teroru v některé z evropských zemí v následujících letech zaznamenán. Toto období vyvrcholilo v roce 2017. Nebylo zdaleka prvním, kdy se o terorismu v Evropě hovořilo.

Chudoba je sama o sobě velkým problémem pro skupiny obyvatel, které jí musí čelit. Navíc na sebe může vázat další problémy, které mohou zasáhnout celou společnost. Nemusí se jednat „pouze“ o ekonomickou zátěž pro státní rozpočet, jako jsou různé sociální přídavky, nebo podpora v nezaměstnanosti. Z nespokojenosti chudobou zasažených skupin obyvatel mohou plynout i dalekosáhlé společenské důsledky. Dají se chudoba a s ní spojené problémy vyjádřit čísly? Můžeme chudobu a z ní plynoucí důsledky zachytit na mapách?

V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko a část Sýrie silné zemětřesení o magnitudu 7.8, které navíc spustilo sérii silných dotřesů. Geologické služby evidovaly během tří dnů přes 150 zemětřesení o magnitudu větším než 4. Následky byly tragické, ovšem příčinou úmrtí desítek tisíc obyvatel nebylo jen samotné zemětřesení v hustě osídlené oblasti, ale také nedostatečně odolná výstavba domů. Co vůbec způsobuje zemětřesení? Jak často se silná zemětřesení ve světě vyskytují a jak silné bylo ve světovém kontextu ono nedávné zemětřesení v Turecku a v Sýrii?

Lidská populace v současnosti roste rychlostí přibližně jedné miliardy za 11 let. Podle prognóz se toto tempo v budoucnosti zpomalí, přesto je růst obyvatel v posledních 100 letech v kontextu lidské historie bezprecedentní. Stále častěji tak vyvstávají otázky typu Kolik lidí se na Zemi vejde? či Kolik miliard lidí dokáže Země ještě uživit? A tyto otázky jsou na místě – protože se týkají každého z nás. Přelidnění bude mít čím dál tím větší vliv na světové ekonomiky a na chování společnosti obecně, včetně etických a morálních otázek, pokud nenastane efektivní řešení.