Lithium, kobalt, nikl či prvky vzácných zemin. Suroviny, které jsou dnes nepostradatelnými vstupy pro výrobu produktů, jež mění náš svět: od mobilů a obrazovek přes bateriová úložiště, elektrické sítě, až po větrné a solární elektrárny. Mají však evropské státy tyto strategické zdroje ve své moci? Ponořte se do této problematiky prostřednictvím skupinové práce a analytické práce s textem.

Elektrárny na biomasu využívají obnovitelné zdroje – dřevní štěpku, slámu či biologický odpad – k výrobě elektřiny a tepla. Přinášejí snížení emisí skleníkových plynů, podporují energetickou soběstačnost a zároveň nacházejí smysluplné využití pro zbytky z lesnictví, zemědělství i komunálního bioodpadu. Biomasa patří mezi OZE, přestože obnovitelnost je v tomto případě v delším časovém horizontu. Je také třeba dávat pozor, aby cílené pěstování biopaliv neomezilo produkci potravin.

Víš, za co vaše rodina utrácí peníze? A jak se naopak peníze do domácnosti dostanou? Tvorba domácího rozpočtu není důležitá jen pro obecný přehled toho, kolik peněz si vyděláme a kolik peněz utratíme. Máme přehled také o tom, odkud k nám peníze plynou a především kam peníze vynakládáme – máme kontrolu nad svou finanční situací. S rodinným rozpočtem jsme tedy schopni efektivněji nakládat s našimi finančními prostředky a snadněji se přizpůsobovat různým životním událostem i nenadálým změnám.

Za co všechno utrácíme? Každý jedinec i každá rodina má různé výdaje nejen v závislosti na svých příjmech, ale také podle toho, co pro sebe považuje za zbytné a co za nezbytné. Mezi nezbytné výdaje patří vedle potravin a nápojů především bydlení a energie, což je zpravidla nejvyšší položka ve výdajové struktuře. Český statistický úřad sleduje výdaje domácností, aby zjistil, jak lidé hospodaří s penězi a jak se jejich spotřeba mění v čase. Nám tyto informace mohou pomoci lépe plánovat rozpočet, pochopit hodnotu peněz a rozhodovat se odpovědněji o svých výdajích.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v současnosti upřednostňovány kvůli jejich nízkému dopadu na životní prostředí a udržitelnosti. Oproti fosilním palivům, zejména uhlí, nevypouštějí škodlivé emise oxidu uhličitého, které přispívají ke změně klimatu. Uhlí je navíc omezený zdroj a jeho těžba má také devastující dopady na krajinu a zdraví lidí. Rok 2024 se má globálně stát prvním rokem s klesajícími emisemi z výroby energie. Jak tomuto trendu přispívá Česko? Můžeme se srovnávat s evropskými šampiony ve využití čistých energií, nebo zaostáváme?

Nadnárodní spolupráce přináší státům vedle povinností a zodpovědnosti zpravidla také řadu výhod. Česko je členem desítek až stovek mezinárodních organizací, institucí a sdružení, které kromě těch klíčových, jako je Evropská unie nebo Severoatlantická aliance (NATO) zahrnují mezivládní či nevládní specializované a regionální organizace v oblastech, jako je obchod, bezpečnost, zdraví, věda a technologie, humanitární pomoc, sport a další. Zorientujte se alespoň v některých z nich. Těch současných, i těch dřívějších.

Pokud současné a budoucí generace mají vyřešit otázky spojené s tím, jak budeme za několik let až desítek let zásobováni energiemi, je nutné energetickým zdrojům a energetickým řešením rozumět. Vhled do této problematiky nám umožní dělat lepší a moudřejší rozhodnutí v osobním životě i v našich komunitách. Energetická rozhodnutí vyžadují práci mnoha odborníků při řešení ekonomických, politických, environmentálních, sociálních a dalších faktorů. V této aktivitě bude patřit odborné posuzování a rozhodování žákům.

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Ať už s rodiči nebo i sami, jistě chodíte na nákupy. Všimli jste si, že se cena jednotlivých produktů (chleba, mléko, elektronika apod.) či služeb (kadeřnice, jízdné, kino apod.) mění? Někdy cenová hladina klesá, jindy, a to častěji, stoupá. Pokud stoupá, znamená to, že si za stejné množství peněz můžeme koupit méně věcí. Jinými slovy, kupní síla peněz v čase klesá. Tomuto jevu se říká inflace. Nižší inflace není problém. Daleko větší dopady na ekonomiku, hospodářství, a nakonec i na náš každodenní život, má vysoká inflace, kterou známe z posledních měsíců.

Voda je základním předpokladem existence života, významným činitelem životního prostředí či třeba nenahraditelnou surovinou v hospodářství. V prostředí okolo nás je voda v různých skupenstvích v neustálém koloběhu mezi pevninou i oceány díky sluneční energii, zemské gravitaci a rotaci Země. Po výparu z pevniny či vodních ploch se voda přemisťuje v ovzduší a při kondenzaci dopadá zpět na zemský povrch ve formě srážek – při jejich nadbytku může dojít k povodni, při nedostatku naopak k obdobím sucha. Oba tyto extrémní přírodní projevy se týkají také nás v Česku. Proč je voda tak důležitá?