Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v současnosti upřednostňovány kvůli jejich nízkému dopadu na životní prostředí a udržitelnosti. Oproti fosilním palivům, zejména uhlí, nevypouštějí škodlivé emise oxidu uhličitého, které přispívají ke změně klimatu. Uhlí je navíc omezený zdroj a jeho těžba má také devastující dopady na krajinu a zdraví lidí. Rok 2024 se má globálně stát prvním rokem s klesajícími emisemi z výroby energie. Jak tomuto trendu přispívá Česko? Můžeme se srovnávat s evropskými šampiony ve využití čistých energií, nebo zaostáváme?

Nadnárodní spolupráce přináší státům vedle povinností a zodpovědnosti zpravidla také řadu výhod. Česko je členem desítek až stovek mezinárodních organizací, institucí a sdružení, které kromě těch klíčových, jako je Evropská unie nebo Severoatlantická aliance (NATO) zahrnují mezivládní či nevládní specializované a regionální organizace v oblastech, jako je obchod, bezpečnost, zdraví, věda a technologie, humanitární pomoc, sport a další. Zorientujte se alespoň v některých z nich. Těch současných, i těch dřívějších.

Pokud současné a budoucí generace mají vyřešit otázky spojené s tím, jak budeme za několik let až desítek let zásobováni energiemi, je nutné energetickým zdrojům a energetickým řešením rozumět. Vhled do této problematiky nám umožní dělat lepší a moudřejší rozhodnutí v osobním životě i v našich komunitách. Energetická rozhodnutí vyžadují práci mnoha odborníků při řešení ekonomických, politických, environmentálních, sociálních a dalších faktorů. V této aktivitě bude patřit odborné posuzování a rozhodování žákům.

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Ať už s rodiči nebo i sami, jistě chodíte na nákupy. Všimli jste si, že se cena jednotlivých produktů (chleba, mléko, elektronika apod.) či služeb (kadeřnice, jízdné, kino apod.) mění? Někdy cenová hladina klesá, jindy, a to častěji, stoupá. Pokud stoupá, znamená to, že si za stejné množství peněz můžeme koupit méně věcí. Jinými slovy, kupní síla peněz v čase klesá. Tomuto jevu se říká inflace. Nižší inflace není problém. Daleko větší dopady na ekonomiku, hospodářství, a nakonec i na náš každodenní život, má vysoká inflace, kterou známe z posledních měsíců.

Voda je základním předpokladem existence života, významným činitelem životního prostředí či třeba nenahraditelnou surovinou v hospodářství. V prostředí okolo nás je voda v různých skupenstvích v neustálém koloběhu mezi pevninou i oceány díky sluneční energii, zemské gravitaci a rotaci Země. Po výparu z pevniny či vodních ploch se voda přemisťuje v ovzduší a při kondenzaci dopadá zpět na zemský povrch ve formě srážek – při jejich nadbytku může dojít k povodni, při nedostatku naopak k obdobím sucha. Oba tyto extrémní přírodní projevy se týkají také nás v Česku. Proč je voda tak důležitá?

Stále i dnes platí, že D1 je jediným dálničním spojením mezi Čechami a Moravou, mezi západem a východem, mezi Prahou a Brnem. Dálnice D1, která prochází mimo jiné Krajem Vysočina, spojuje dvě největší města republiky. Logicky nejvytíženější dopravní tepna Česka vyryla do krajiny nejen svou vlastní podobu, ale během desítek let své existence přinesla také řadu důsledků, které s ní přímo či nepřímo souvisejí. Pokud byste jeli z Prahy do Brna před dvaceti lety a měli čas sledovat ubíhající krajinu, naskytl by se vám odlišný obrázek. V čem by byl největší rozdíl?