V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Úrazy elektrickým proudem patří mezi ty nejzávažnější, jejich následky bývají často fatální. Uměli byste reagovat, kdybyste se stali svědky takové situace? Jak správně poskytnout první pomoc při zásahu osoby elektrickým proudem? Znalosti této problematiky se vám hodí ve škole, v domácnosti, v práci i na výletě. Úplným základem je ovšem prevence a dodržování bezpečnosti při práci s elektřinou. Pokud se ani tak nepodaří problémům předejít, je nezbytné vědět, jak se zachovat a jak pomoci.

Více k tématu také zde: egd.cz/skoly

11. 9. 2001 došlo ve Spojených státech amerických k teroristickým útokům, při nichž zemřely tisíce obyvatel. Přihlásila se k nim islamistická organizace al-Káida. Téma teroristických útoků se okamžitě dostalo do popředí zájmu také v evropské společnosti, a zesílilo vždy, když byl projev islamistického teroru v některé z evropských zemí v následujících letech zaznamenán. Toto období vyvrcholilo v roce 2017. Nebylo zdaleka prvním, kdy se o terorismu v Evropě hovořilo.

Chudoba je sama o sobě velkým problémem pro skupiny obyvatel, které jí musí čelit. Navíc na sebe může vázat další problémy, které mohou zasáhnout celou společnost. Nemusí se jednat „pouze“ o ekonomickou zátěž pro státní rozpočet, jako jsou různé sociální přídavky, nebo podpora v nezaměstnanosti. Z nespokojenosti chudobou zasažených skupin obyvatel mohou plynout i dalekosáhlé společenské důsledky. Dají se chudoba a s ní spojené problémy vyjádřit čísly? Můžeme chudobu a z ní plynoucí důsledky zachytit na mapách?

Konflikt na východní Ukrajině má mimo jiné i celosvětové hospodářské dopady. V Česku se bezprostředně projevil například skokovým zdražením pohonných hmot. Nejde o nic výjimečného – v minulosti došlo několikrát k vysokým výkyvům ceny ropy způsobeným vojenskými střety. Na druhou stranu, konflikt na Ukrajině nebyl jediným důvodem zvýšení ceny ropy na českých čerpacích stanicích. Nedostatečná nabídka ropy vůči poptávce byla způsobená jednak válkou a jednak oživením ekonomiky po útlumu v době covidové pandemie, během které domácnosti příliš neutrácely a firmy neinvestovaly.

12. března 1999 vstoupilo Česko do NATO (Severoatlantická aliance). Spolu s Polskem a Maďarskem se jednalo o první postkomunistické země, které se staly součástí tohoto mezinárodního vojenského paktu. Bylo to pouhých necelých 8 let poté, co zanikla vojenská integrace Varšavská smlouva, jejíž členem bylo Československo od roku 1955. Pro naši zemi z členství NATO vyplývají nejen práva a povinnosti, jde především o významnou geopolitickou změnu. O jaká práva a povinnosti konkrétně jde? A jak se tato změna geopolitické orientace projevuje například v souvislosti s aktuální válkou na Ukrajině?