V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

Občas zaslechneme, že někteří obyvatelé Spojených států amerických znají z Evropy jen pár států a třeba takové Česko ani nedovedou správně lokalizovat. Ale známe my všech 50 států USA? Nebo aspoň pár hlavních? Víme, kde leží, čím je ten který stát charakteristický, jaké má podnebí, jaké je jeho hlavní město, čím je zajímavá jeho historie? Zpravidla také moc ne. Přitom rozloha USA není moc odlišná od rozlohy Evropy. A nabízí toho také spoustu zajímavého.

Sněhu nám v Česku v zimě v posledních letech (z dlouhodobého pozorování) padá méně a méně. Za zimními radovánkami tak musíme vyrazit do horských oblastí, kde je větší pravděpodobnost výskytu sněhu. Takzvanou sněžnou čáru v Česku nenajdeme – jedná se o hranici, nad kterou leží trvalá sněhová pokrývka po celý rok a tvoří se tam ledovce. V různých zeměpisných šířkách je položena v různé výšce. Například v Tibetu okolo 5 000 m, v Alpách nad 2 500 m, ale třeba v Zemi Františka Josefa již ve výšce 50 m. Tam o sníh a led nouze není.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové, které se přirozeně obnovují z lidského pohledu v rychlém časovém měřítku. Jejich podpora ve světové ekonomice, je i přes vysokou počáteční finanční nákladnost, nezbytná v kontextu výrazného nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře způsobeného spalováním fosilních paliv. Dlouhodobě se v lidské historii využívalo energie větru a vody. V moderní době jsou hlavním zdrojem energie z OZE hydroelektrárny. V posledních letech se zvyšuje také podíl solární a větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Stejně jako neobnovitelné zdroje energie (uhlí, ropa, zemní plyn, uran) mají i OZE své výhody a nevýhody. Jaké?

Počasí je tradičním tématem každodenního hovoru napříč všemi generacemi. Proč? Protože se nás bezprostředně týká a ovlivňuje například to, v čem se ráno vydáme do školy či do práce, nebo do jakých aktivit se pustit ve volném čase. Informace čerpáme často z předpovědi počasí a někteří z nás si vystačí pouze s piktogramem sluníčka nebo mráčku a číselným údajem o teplotě. Přesnější zprávy o počasí, které nás čeká však nabízí synoptická mapa i s tlakovými útvary a atmosférickými frontami, ze které můžeme rychle vyčíst charakter počasí i na několik dní dopředu.

I na tak malém prostoru, jako je Česko, můžeme ve stejnou chvíli naměřit na dvou různých místech výrazně rozdílnou teplotu. Jak je to možné? Takovou situací může být výjimečně třeba i přechod frontálního systému, během kterého zaznamenáme velké teplotní rozdíly mezi západem a východem republiky. Běžně jsou však teplotní rozdíly u nás ovlivněny především nadmořskou výškou. V nížinách je zpravidla tepleji než na vrcholcích hor, a tak lze teplotní rozdíly na dvou různých místech naměřit i na poměrně malém prostoru.

Voda je základním předpokladem existence života, významným činitelem životního prostředí či třeba nenahraditelnou surovinou v hospodářství. V prostředí okolo nás je voda v různých skupenstvích v neustálém koloběhu mezi pevninou i oceány díky sluneční energii, zemské gravitaci a rotaci Země. Po výparu z pevniny či vodních ploch se voda přemisťuje v ovzduší a při kondenzaci dopadá zpět na zemský povrch ve formě srážek – při jejich nadbytku může dojít k povodni, při nedostatku naopak k obdobím sucha. Oba tyto extrémní přírodní projevy se týkají také nás v Česku. Proč je voda tak důležitá?

Je letní odpoledne a vy na nádraží ve městě čekáte na vlak. Jedete k babičce na venkov strávit část prázdnin. Netrpělivě vyhlížíte klimatizovaný vlak, protože slunce silně hřeje a horko sálá i z betonového nástupiště. Z okna během jízdy vidíte, jak se mění využití krajiny – od městského centra, přes předměstí s panelovými domy a průmyslovými areály až po zemědělskou krajinu s poli a lesy. Když vystoupíte v malé vesnici tvořené návsí s rybníkem a několika stromy, cítíte, že co do tělesné pohody je to zde mnohem příjemnější. Opustili jste totiž tepelný ostrov města.

Užíváte si prázdniny. Vracíte se odpoledne z koupaliště domů, když vás zastihne opravdu silná letní bouřka. Vidíte, jak se ve vybetonovaném korytu potoka rychle zvedá jeho hladina a s ní i rychlost proudění vody. Srážky jsou natolik intenzívní, že kanalizace nestíhá vodu pojmout a na silnicích se vytvářejí laguny. Jste nervózní, protože koryto onoho potoka vede jen několik metrů od vašeho domu, který se navíc nachází v údolí. Když dorazíte domů, zjišťujete, že máte zaplavenou zahradu a voda se škvírou zpod dveří dostává i do domu. Ve sklepě je již několik decimetrů vody.