Mezi ekosystémy, které jsou viditelně zasaženy důsledky globální klimatické změny, jednoznačně patří korálové útesy. Opakující se tropické bouře s abnormálně teplou vodou v posledních letech například kriticky ohrožují životaschopnost korálových společenství Velkého bariérového útesu při pobřeží Austrálie. Co se vlastně pod hladinou tropických moří děje, že pestrobarevné ekosystémy blednou a ztrácejí svou tolik charakteristickou vitalitu?

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové, které se přirozeně obnovují z lidského pohledu v rychlém časovém měřítku. Jejich podpora ve světové ekonomice, je i přes vysokou počáteční finanční nákladnost, nezbytná v kontextu výrazného nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře způsobeného spalováním fosilních paliv. Dlouhodobě se v lidské historii využívalo energie větru a vody. V moderní době jsou hlavním zdrojem energie z OZE hydroelektrárny. V posledních letech se zvyšuje také podíl solární a větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Stejně jako neobnovitelné zdroje energie (uhlí, ropa, zemní plyn, uran) mají i OZE své výhody a nevýhody. Jaké?

Dříve lidé používali sluneční čas, daný otáčením Země v průběhu dne vzhledem ke Slunci. S rozvojem dopravy a čím dál větším propojením světa však odlišný čas na každém místě začal být problematický, proto se přešlo na tzv. pásmový čas, tedy standardizovaný čas pro širokou oblast 15°okolo daného poledníku. V řadě zemí mírného pásu navíc existuje tzv. letní čas, jenž posouvá časté lidské aktivity do světlé části dne. Díky letnímu času máme v létě večer déle světlo a ráno se rozednívá o hodinu později, nežli by tomu bylo, kdyby platil běžný pásmový čas, který zažíváme od října do března.

Počasí je tradičním tématem každodenního hovoru napříč všemi generacemi. Proč? Protože se nás bezprostředně týká a ovlivňuje například to, v čem se ráno vydáme do školy či do práce, nebo do jakých aktivit se pustit ve volném čase. Informace čerpáme často z předpovědi počasí a někteří z nás si vystačí pouze s piktogramem sluníčka nebo mráčku a číselným údajem o teplotě. Přesnější zprávy o počasí, které nás čeká však nabízí synoptická mapa i s tlakovými útvary a atmosférickými frontami, ze které můžeme rychle vyčíst charakter počasí i na několik dní dopředu.

I na tak malém prostoru, jako je Česko, můžeme ve stejnou chvíli naměřit na dvou různých místech výrazně rozdílnou teplotu. Jak je to možné? Takovou situací může být výjimečně třeba i přechod frontálního systému, během kterého zaznamenáme velké teplotní rozdíly mezi západem a východem republiky. Běžně jsou však teplotní rozdíly u nás ovlivněny především nadmořskou výškou. V nížinách je zpravidla tepleji než na vrcholcích hor, a tak lze teplotní rozdíly na dvou různých místech naměřit i na poměrně malém prostoru.

Voda je základním předpokladem existence života, významným činitelem životního prostředí či třeba nenahraditelnou surovinou v hospodářství. V prostředí okolo nás je voda v různých skupenstvích v neustálém koloběhu mezi pevninou i oceány díky sluneční energii, zemské gravitaci a rotaci Země. Po výparu z pevniny či vodních ploch se voda přemisťuje v ovzduší a při kondenzaci dopadá zpět na zemský povrch ve formě srážek – při jejich nadbytku může dojít k povodni, při nedostatku naopak k obdobím sucha. Oba tyto extrémní přírodní projevy se týkají také nás v Česku. Proč je voda tak důležitá?

Užíváte si prázdniny. Vracíte se odpoledne z koupaliště domů, když vás zastihne opravdu silná letní bouřka. Vidíte, jak se ve vybetonovaném korytu potoka rychle zvedá jeho hladina a s ní i rychlost proudění vody. Srážky jsou natolik intenzívní, že kanalizace nestíhá vodu pojmout a na silnicích se vytvářejí laguny. Jste nervózní, protože koryto onoho potoka vede jen několik metrů od vašeho domu, který se navíc nachází v údolí. Když dorazíte domů, zjišťujete, že máte zaplavenou zahradu a voda se škvírou zpod dveří dostává i do domu. Ve sklepě je již několik decimetrů vody.