top of page

VYUŽITÍ VE VÝUCE

8.-9. ROČNÍK

Česko není charakteristické jedním dominantním zdrojem elektrické energie. Základem jsou uhelné a jaderné elektrárny, postupně roste také podíl obnovitelných zdrojů. K dlouhodobě využívané vodní energii přibyly od počátku 21. století také větrné elektrárny a ve dvou vlnách, z nichž ta druhá právě probíhá, také elektrárny solární. Instalovaný výkon zejména solárních elektráren prudce roste. Na celkové výrobě se však fotovoltaika podílí stále málo. Čím je to způsobeno? A jaké jsou další charakteristiky aktuální české energetiky?

ENERGETIKA V ĆESKU

26. 3. 2024

Občas zaslechneme, že někteří obyvatelé Spojených států amerických znají z Evropy jen pár států a třeba takové Česko ani nedovedou správně lokalizovat. Ale známe my všech 50 států USA? Nebo aspoň pár hlavních? Víme, kde leží, čím je ten který stát charakteristický, jaké má podnebí, jaké je jeho hlavní město, čím je zajímavá jeho historie? Zpravidla také moc ne. Přitom rozloha USA není moc odlišná od rozlohy Evropy. A nabízí toho také spoustu zajímavého.

STãTY USA Z VESELA

14. 2. 2024

Sněhu nám v Česku v zimě v posledních letech (z dlouhodobého pozorování) padá méně a méně. Za zimními radovánkami tak musíme vyrazit do horských oblastí, kde je větší pravděpodobnost výskytu sněhu. Takzvanou sněžnou čáru v Česku nenajdeme – jedná se o hranici, nad kterou leží trvalá sněhová pokrývka po celý rok a tvoří se tam ledovce. V různých zeměpisných šířkách je položena v různé výšce. Například v Tibetu okolo 5 000 m, v Alpách nad 2 500 m, ale třeba v Zemi Františka Josefa již ve výšce 50 m. Tam o sníh a led nouze není.

SNĚŽNã ĆãRA

6. 12. 2023

Chudoba je sama o sobě velkým problémem pro skupiny obyvatel, které jí musí čelit. Navíc na sebe může vázat další problémy, které mohou zasáhnout celou společnost. Nemusí se jednat „pouze“ o ekonomickou zátěž pro státní rozpočet, jako jsou různé sociální přídavky, nebo podpora v nezaměstnanosti. Z nespokojenosti chudobou zasažených skupin obyvatel mohou plynout i dalekosáhlé společenské důsledky. Dají se chudoba a s ní spojené problémy vyjádřit čísly? Můžeme chudobu a z ní plynoucí důsledky zachytit na mapách?

CHUDOBA V ĆESKU?

27. 4. 2023

V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko a část Sýrie silné zemětřesení o magnitudu 7.8, které navíc spustilo sérii silných dotřesů. Geologické služby evidovaly během tří dnů přes 150 zemětřesení o magnitudu větším než 4. Následky byly tragické, ovšem příčinou úmrtí desítek tisíc obyvatel nebylo jen samotné zemětřesení v hustě osídlené oblasti, ale také nedostatečně odolná výstavba domů. Co vůbec způsobuje zemětřesení? Jak často se silná zemětřesení ve světě vyskytují a jak silné bylo ve světovém kontextu ono nedávné zemětřesení v Turecku a v Sýrii?

TRAGÉDIE V TURECKU A SÝRII

13. 4. 2023

Ať už s rodiči nebo i sami, jistě chodíte na nákupy. Všimli jste si, že se cena jednotlivých produktů (chleba, mléko, elektronika apod.) či služeb (kadeřnice, jízdné, kino apod.) mění? Někdy cenová hladina klesá, jindy, a to častěji, stoupá. Pokud stoupá, znamená to, že si za stejné množství peněz můžeme koupit méně věcí. Jinými slovy, kupní síla peněz v čase klesá. Tomuto jevu se říká inflace. Nižší inflace není problém. Daleko větší dopady na ekonomiku, hospodářství, a nakonec i na náš každodenní život, má vysoká inflace, kterou známe z posledních měsíců.

INFLACE KOLEM NãS

30. 3. 2023

Sucho je, jednoduše řečeno, nedostatek vody. Vnímání sucha je ovšem velmi různé v různých oblastech světa. Jak je možné, že se o riziku sucha mluví stále více i v souvislosti s Českem, kde napadne během roku poměrně hodně srážek, zatímco někde jinde lidé žijí bez problémů například téměř v pouštních oblastech už dlouhé věky? Jestli ono to nebude spíše tím, jak se s vodou nakládá. Jak ji dokážeme v krajině zadržet, jak ji umíme využít v zemědělství, v průmyslu i v domácnosti. Pojďme se na definici sucha podívat blíž.

CO JE TO SUCHO?

16. 3. 2023

Je letní odpoledne a vy na nádraží ve městě čekáte na vlak. Jedete k babičce na venkov strávit část prázdnin. Netrpělivě vyhlížíte klimatizovaný vlak, protože slunce silně hřeje a horko sálá i z betonového nástupiště. Z okna během jízdy vidíte, jak se mění využití krajiny – od městského centra, přes předměstí s panelovými domy a průmyslovými areály až po zemědělskou krajinu s poli a lesy. Když vystoupíte v malé vesnici tvořené návsí s rybníkem a několika stromy, cítíte, že co do tělesné pohody je to zde mnohem příjemnější. Opustili jste totiž tepelný ostrov města.

TEPELNÝ OSTROV MĚSTA

5. 1. 2023

Lidská populace v současnosti roste rychlostí přibližně jedné miliardy za 11 let. Podle prognóz se toto tempo v budoucnosti zpomalí, přesto je růst obyvatel v posledních 100 letech v kontextu lidské historie bezprecedentní. Stále častěji tak vyvstávají otázky typu Kolik lidí se na Zemi vejde? či Kolik miliard lidí dokáže Země ještě uživit? A tyto otázky jsou na místě – protože se týkají každého z nás. Přelidnění bude mít čím dál tím větší vliv na světové ekonomiky a na chování společnosti obecně, včetně etických a morálních otázek, pokud nenastane efektivní řešení.

KOLIK
LIDÍ
SE VEJDE
NA ZEMI?

8. 12. 2022

Stále i dnes platí, že D1 je jediným dálničním spojením mezi Čechami a Moravou, mezi západem a východem, mezi Prahou a Brnem. Dálnice D1, která prochází mimo jiné Krajem Vysočina, spojuje dvě největší města republiky. Logicky nejvytíženější dopravní tepna Česka vyryla do krajiny nejen svou vlastní podobu, ale během desítek let své existence přinesla také řadu důsledků, které s ní přímo či nepřímo souvisejí. Pokud byste jeli z Prahy do Brna před dvaceti lety a měli čas sledovat ubíhající krajinu, naskytl by se vám odlišný obrázek. V čem by byl největší rozdíl?

D1
A PROMĚNA
ĆESKÉ
KRAJINY

24. 11. 2022

bottom of page