Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v současnosti upřednostňovány kvůli jejich nízkému dopadu na životní prostředí a udržitelnosti. Oproti fosilním palivům, zejména uhlí, nevypouštějí škodlivé emise oxidu uhličitého, které přispívají ke změně klimatu. Uhlí je navíc omezený zdroj a jeho těžba má také devastující dopady na krajinu a zdraví lidí. Rok 2024 se má globálně stát prvním rokem s klesajícími emisemi z výroby energie. Jak tomuto trendu přispívá Česko? Můžeme se srovnávat s evropskými šampiony ve využití čistých energií, nebo zaostáváme?

Pokud současné a budoucí generace mají vyřešit otázky spojené s tím, jak budeme za několik let až desítek let zásobováni energiemi, je nutné energetickým zdrojům a energetickým řešením rozumět. Vhled do této problematiky nám umožní dělat lepší a moudřejší rozhodnutí v osobním životě i v našich komunitách. Energetická rozhodnutí vyžadují práci mnoha odborníků při řešení ekonomických, politických, environmentálních, sociálních a dalších faktorů. V této aktivitě bude patřit odborné posuzování a rozhodování žákům.

Mezi ekosystémy, které jsou viditelně zasaženy důsledky globální klimatické změny, jednoznačně patří korálové útesy. Opakující se tropické bouře s abnormálně teplou vodou v posledních letech například kriticky ohrožují životaschopnost korálových společenství Velkého bariérového útesu při pobřeží Austrálie. Co se vlastně pod hladinou tropických moří děje, že pestrobarevné ekosystémy blednou a ztrácejí svou tolik charakteristickou vitalitu?

V posledních letech jsme i u nás zaregistrovali, že průběh ročních období se mění. Konkrétně jde především o krátké a relativně teplé zimy s nedostatkem sněhu či teplé a suché počasí již na počátku astronomického jara, které například posouvá dobu kvetení do dřívější části roku. Důvodem jsou probíhající klimatické změny, jež jsou zesíleny činností člověka. Je lepší toto vědecké poznání pochopit a na nastalé změny se připravit a adaptovat, nebo jej zarytě odmítat?

O Zelené dohodě pro Evropu jsme už mnohokrát slyšeli, ať už v pozitivním či v negativním vyznění. Máme obecné povědomí o tom, že jde o politické iniciativy, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů. Že jde o velmi širokou strategii budoucnosti našeho kontinentu směřující k transformaci evropské ekonomiky do udržitelného a nízkoemisního modelu. Ale víme, jaké konkrétní návrhy vlastně obsahuje?

Uhelné elektrárny stály za prudkým rozvojem států v době industriální fáze a byly jedním z důležitých aspektů modernizace společnosti do dnešní podoby. V současnosti je těžba uhlí i produkce elektřiny z uhlí ve vyspělých zemích na ústupu a tepelné elektrárny zpracovávající uhlí jsou vyřazovány z provozu. Aktuální dekarbonizace energetiky spočívá v podpoře obnovitelných zdrojů energie, případně ve využívání paroplynových či jaderných elektráren.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové, které se přirozeně obnovují z lidského pohledu v rychlém časovém měřítku. Jejich podpora ve světové ekonomice, je i přes vysokou počáteční finanční nákladnost, nezbytná v kontextu výrazného nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře způsobeného spalováním fosilních paliv. Dlouhodobě se v lidské historii využívalo energie větru a vody. V moderní době jsou hlavním zdrojem energie z OZE hydroelektrárny. V posledních letech se zvyšuje také podíl solární a větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Stejně jako neobnovitelné zdroje energie (uhlí, ropa, zemní plyn, uran) mají i OZE své výhody a nevýhody. Jaké?

Sucho je, jednoduše řečeno, nedostatek vody. Vnímání sucha je ovšem velmi různé v různých oblastech světa. Jak je možné, že se o riziku sucha mluví stále více i v souvislosti s Českem, kde napadne během roku poměrně hodně srážek, zatímco někde jinde lidé žijí bez problémů například téměř v pouštních oblastech už dlouhé věky? Jestli ono to nebude spíše tím, jak se s vodou nakládá. Jak ji dokážeme v krajině zadržet, jak ji umíme využít v zemědělství, v průmyslu i v domácnosti. Pojďme se na definici sucha podívat blíž.

Voda je základním předpokladem existence života, významným činitelem životního prostředí či třeba nenahraditelnou surovinou v hospodářství. V prostředí okolo nás je voda v různých skupenstvích v neustálém koloběhu mezi pevninou i oceány díky sluneční energii, zemské gravitaci a rotaci Země. Po výparu z pevniny či vodních ploch se voda přemisťuje v ovzduší a při kondenzaci dopadá zpět na zemský povrch ve formě srážek – při jejich nadbytku může dojít k povodni, při nedostatku naopak k obdobím sucha. Oba tyto extrémní přírodní projevy se týkají také nás v Česku. Proč je voda tak důležitá?

Je letní odpoledne a vy na nádraží ve městě čekáte na vlak. Jedete k babičce na venkov strávit část prázdnin. Netrpělivě vyhlížíte klimatizovaný vlak, protože slunce silně hřeje a horko sálá i z betonového nástupiště. Z okna během jízdy vidíte, jak se mění využití krajiny – od městského centra, přes předměstí s panelovými domy a průmyslovými areály až po zemědělskou krajinu s poli a lesy. Když vystoupíte v malé vesnici tvořené návsí s rybníkem a několika stromy, cítíte, že co do tělesné pohody je to zde mnohem příjemnější. Opustili jste totiž tepelný ostrov města.

Užíváte si prázdniny. Vracíte se odpoledne z koupaliště domů, když vás zastihne opravdu silná letní bouřka. Vidíte, jak se ve vybetonovaném korytu potoka rychle zvedá jeho hladina a s ní i rychlost proudění vody. Srážky jsou natolik intenzívní, že kanalizace nestíhá vodu pojmout a na silnicích se vytvářejí laguny. Jste nervózní, protože koryto onoho potoka vede jen několik metrů od vašeho domu, který se navíc nachází v údolí. Když dorazíte domů, zjišťujete, že máte zaplavenou zahradu a voda se škvírou zpod dveří dostává i do domu. Ve sklepě je již několik decimetrů vody.

Lidská populace v současnosti roste rychlostí přibližně jedné miliardy za 11 let. Podle prognóz se toto tempo v budoucnosti zpomalí, přesto je růst obyvatel v posledních 100 letech v kontextu lidské historie bezprecedentní. Stále častěji tak vyvstávají otázky typu Kolik lidí se na Zemi vejde? či Kolik miliard lidí dokáže Země ještě uživit? A tyto otázky jsou na místě – protože se týkají každého z nás. Přelidnění bude mít čím dál tím větší vliv na světové ekonomiky a na chování společnosti obecně, včetně etických a morálních otázek, pokud nenastane efektivní řešení.